Uttarákhand, část 2: Uttarkáší, Gangnaní

2014-05-23

"...Jiná část Uttarákhandu, jiná příroda! Ale popořádku...Včera po půl jedenácté dopolední, nasnídaná od Čauhana a jeho rozkošné ženy, vybavená na cestu od strýčka "čaj-mena" plackami puri (viz odkaz) a čhanou (tj. cizrna), jsem spolu s Šivou vyrazila dolů do Rišikéše. Nakonec jsme se s dalšíma dvěma kanaďany spokojili s cenou 25 rupií na hlavu za cestu autorikšou od Lakšmandžuly k autobusáku. Tam nás nejdřív vyděsili informací, že nic směr Uttarkáší do příštího rána nejede, nakonec se však nějaký autobus přeci jen vylópl, a tak jsme kolem jedné hodiny odpolední vyrazili. Po zastávce v Čambě jsme pokračovali nerovným terénem, jak je běžné zde v horách, a kolem osmé jsme byli na místě. Cena za bus: 220 rupek. Hledání ubytování jsme tentokrát moc nedali a zapadli nedaleko do Šivánanda hotel (jak příhodné, říkali jsme si s Šivou :)) Cena nás vůbec nepotěšila. Nejlevnější varianta byla 400 rupek za double room (dvojlůžák), a okolní ubykace na tom nebyli jinak. Večer se Šiva obětoval, a strávil x hodin tím, že mi pomáhal zdokonalovat hindi. Až osiřím, bude se mi to hodit.

   Ráno jsem nemohla spát, venku pod okny vedla silnice a šel z tama hrozný rachot. Tak jsem se vydala směr Forest office, neboli na místo, kde se vyřizují permity na trekk z Gangótrí do Gómukhu. Cena za permit byla 600 INR za dvoudenní povolení plus 150 INR za permit pro povinného průvodce. (Stopadesát rupek je cena permitu pro Indy nebo pro lidi s PIO card). Toho ještě v Gangótrí sehnat a zaplatit...čili pro mě žádná levná záležitost. Volala jsem Šivovi a s tím jsme se rozhodli na trekk k pramenům Gangy pro tentokrát zapomenout..."

Čamba; kamarád Šiva při obědové pauze cestou do Uttarkáší. Ty krabice jsou sklad elektroniky... :)

UTTARKÁŠÍ

Region: Uttaránčal
Nadmořská výška: 1 445 m.n.m.
Populace: 17 125 obyvatel
Vzdálenost od Dillí: 259 km

   Uttarkáší je výchozím bodem pro návštěvu hned dvou ze čtyř tzv. čóta čár damů: Gangótrí a Jamunotrí. "Čóta čár dam" v překladu znamená "malý okruh po čtyřech sídlech", a představuje významný hinduistický poutní okruh v indických Himalájích, konkrétně v oblasti zvané Garhvál (viz odkaz). Mým letošním cílem v této oblasti bylo pouze Gangótrí; s tím, že jsem chtěla podniknout trekking vedoucí z Gangótrí ke Gómukhu a Tapovanu.

Informační tabule v centru Uttarkáší, Jak vidno, pro Indy má čas skutečně jiné tempo (fotka pořízena třiadvacátého května 2014 před polednem, teplota vzduchu minimálně 30°C). Ale co je nejdůležitější? Nikomu to nevadí... :)

"...Takže jsme se vypravili do Gangnaní, kde právě smáčím nohy ve vodě z horkých pramenů, mající zde posvátný charakter. Víska je malá, vlastně jen pár baráčků v kopci coby "guesthouses", pár krámečků s cetkama, a lázně. Doteď jsem byla v ženské sekci lázní sama, nyní se objevila Indka jdoucí pro horkou vodu. Ani se neohřála a zase odchází, Je večer. Po několika týdnech v rozpáleném Rišikéši pociťuji chlad večerního vánku a jsem za lázně vděčná.

   Bydlíme v dřevěném střešním přídomku s výhledem na vícero dhab lemujících silnici vedoucí do Gangótrí. Cesta leží v blízkosti rokliny vymleté pramenem Gangy. Je tu klid. Platíme dohromady dvěstě rupek za pokoj. Cena věru krásná, nicméně jde o nejlevnější variantu bydlení, tedy bez koupelky/záchodu. V tom samém domě lze dostat double pokoj za 300 INR i se sociálním zařízením... "

Gangnaní. Spodní část lemující silnici tvoří převážně dhaby čili bistra nabízející snad všechny druhy indické kuchyně. A když by jste nechtěli čekat na přípravu jídla, mají stále hotové nějaké samósy a pakory. A že jsem jich tam měla...

"...Něco k cestě sem do Gangnaní. Každý den vyráží ve dvě odpoledne autobus z Uttarkáší do Gangótrí. Gangnaní leží nějak v půli cesty, tak jsme se svezli tím samým. Zaplatili jsme 80 INR, pak jsme zjistili od lokálních, že má stát 60 INR, tak nám průvodčí slíbil peníze zpět. Vystupování však proběhlo klasicky ve spěchu, tak jsem si to nezvládla pohlídat. Ale co už, těch dvacet rupek mě nevytrhne, hlavně, že jsme dorazili celí! Cesta se krapet protáhla, takže nakonec trvala bezmála tři hodiny.

   Je rovněž možné cestovat nahoru džípem. Nabízená cena byla 200 rupek na hlavu s kapacitou deseti pasažérů. (Nenechte se mýlit. Jde o klasickou velikost džípu, ale Indové cestují úsporně, tak se může stát,že v autě pro sedm Vás jede dvanáct :)) Čím méně je Vás ve voze, tím více si zaplatíte, to dá rozum..."

Cestou z Uttarkáší do Gangnaní. Hlavní silnice na chvíli uzavřena z důvodu údržby. Jak dlouho bude pozastaven provoz nikdo netuší. Turisté toho bleskurychle využívají k fotodokumentaci, po pár minutách je to omrzí a začne je přepadávat otrávenost z bezúčelného čekání. Epic... :) 

 GANGNANÍ

Region: Uttaránčal
Nadmořská výška: 2 778 m.n.m.
Populace: přesně nevím, hold vesnice o několika domech. Kolem stovky obyvatel tipla bych.
Vzdálenost od Dillí: 287 km

Výhled ze střešního pokoje v Gangnaní. Až na občas projíždějící auta dole na silnici všeobjímající klid.

Gangnaní je známo především díky svým léčivým horkým pramenům, jež vytékají ze skal skrz malý ášram rovnou do dvou oddělených bazénů pro muže a ženy. Na snímku je zachycena ženská část v pozdních večerních hodinách, takže nikde ani noha! :)

Pohled na Gangnaní z protilehlého hřebene. Na snímku je zřetelná Ganga, jíž lemuje jediná silniční cesta spojující Gangótrí se světem, a po pravé straně nahoře je vesnička Uri.

"...Nad Gangnaní v kopci leží vesnička Uri. K ní vede pouze pěší stezka, takže všechno, co chce někdo z tamních dopravit nahoru, musí dopravit po svých nebo za pomoci gada (hindsky osel). Není to však daleko, svižnou chůzí jsem tam byla za půl hoďky. Zdejší lidé mě coby cizince přijali víc než vřele. Hned u prvního domu si mě odchytl malý klučina, co mě odvedl k jejich domu. Tam mě obestoupila celá rodinka - muži, ženy, děti, a všichni do jednoho si chtěli povídat, jak jinak než v hindštině. Něco málo v hindštině už znám, včetně úvodních frází, a dokonce jsem byla schopná pobrat, že nad vesnicí žije pár lvů, tak ať tam raději nechodím. Ale po pěti minutách se už konverzace posunula daleko za obzor mých znalostí, takže pak už vlastně konverzovali jenom oni a já jen horlivě rozdávala úsměvy. To člověka za čas omrzí, tak jsem se zvedla a vydala se dál do vesnice. Jeden desetiletý chlapec se základní znalostí angličtiny se rozhodl dělat mi doprovod. Důvod byl nasnadě - mé guitalele se stalo atrakcí úplně všech. Nejdřív si ho všichni chtěli vyzkoušet, a pak chtěli něco zahrát ode mě. Problém byl, že až na jednu mantru v maráthí (viz odkaz) neumím hrát hindské písničky, takže jsem jim zahrála anglickou. Tu sice uznale oceňovali, ale pořád mě zkoušeli přemluvit k hindské písni. Jejich zájem o mou osobu byl chvílemi až moc i na mě, ale přeci upřímný. Člověk svým příchodem naruší žitý stereotyp lidí, ale vše probíhá tak přirozeně, že si po chvíli přijde, jako kdyby šlo o jeho sousedy odjakživa..." 

Místní byli uchváceni mým guitalele a dready, ovšem fotoaparátu se vůbec nestranili, ba naopak. Na snímku matka "jemně" koordinující pózu syna. :)

Omladina v  Uri možná nemá super dotykové telefony a počítače, ale umí se za to radovat z maličkostí, a to je důležité.

Místní "primary school", čili něco jako základní škola prvního stupně. 

"...V Gangnaní a okolí jsme strávili pět dní. Já většinu času věnovala kresbě mandaly, Šiva pořád něco brnkal na moje guitalele, takže jsme se nenudili. Jeden den jsme si vyšli na vycházku na protější břeh Gangy. Nedaleko Gangnaní ve směru na Uttarkáší je most, kde se člověk dostane na druhou stranu snadno. Do kopců vede pastevecká stezka, neboť okolní kopce jsou plné ovcí, kolem kterých lítá pár psů a honák. Po cestě na vrchol leží malinká vesnička Gunga, pak přichází dost strmý terén (takže nic pro lidi se strachem z výšek), který skýtá nádherný výhled. Navíc je všude kolem cítit omamná vůně konopí rostoucího všude kolem coby plevel. Svůj užitek ovšem má přinejmenším pro místní ovce, které se ho nemohli nabažit. Cestu na protější stranu údolí doporučuji započít již v ranních či dopoledních hodinách, jinak není dost času na výstup až na vrchol a následný zasloužený odpočinek v magicky zelených kopcích..."

Ovce se pasou všude kolem a na jejich stáda tvořící pohyblivé mozaiky na kopcích je krásný pohled. O co krásnější pak je vidět, na čem se pasou...happy sheeps :)

2014-05-27

"...Dnes jsme se konečně dokopali k přesunu do větší zimy, tedy do cílové destinace, jíž jsme si předurčili. Šiva jako obvykle spal déle než já, neb se mi v Gangnaní konečně podařilo posunout si biorytmus tak, abych ze dne viděla víc než jen odpoledne a večer. V důsledku Šivova polehávání jsme až kolem poledne začali zjišťovat možnosti transportu počínaje zjištěním, že denní autobusová linka do Gangótrí jela už dopoledne. Po bezmála dvou hodinách vyčkávání na nějaký sdílený džíp, kam bychom se mohli nacpat, jsme to vzdali, a za pomoci našich nových místních kamarádů z dhaby jsme si domluvili odvoz jedním náklaďákem s cementem. Sice byl zadek auta neskutečně zadělanej, ale to nás vůbec nezajímalo při pomyšlení na to, že můžeme hned vyrazit. Tak hurá na korbu a jedeme!..."

Náš odvoz do Gangótrí.